Garden Food Festival byl poprvé v Praze. Na pražské Invalidovně, kde se gurmánská událost konala, vařil i michelinský kuchař Radek Kašpárek. Byl víkendovým hostem Patricie Strouhalové. Poslechněte si jeho rozhovor o tom, jaká jídla ráda vaří a jak vznikají jeho skvělé recepty.

„Jaro má strašnou výhodu, že přináší spoustu sezónních věcí. Člověku se pak ty jídla tvoří jednodušeji,“ říká porotce pořadu Masterchef a nositel michelinské hvězdy, Radek Kašpárek. Nové recepty často sám vymýšlí, ať už v práci, při procházení starých receptů, ze kterých si vezme základ a dodá mu šmrnc současné gastronomie, tak i například během cesty v autě. „Občas zastavím a nějaké poznámky si zapíšu, protože už trošku zapomínám,“ směje se. Své prestižní ohodnocení, michelinskou hvězdu, již třikrát obhájil. „Nikomu bych nepřál, když se blíží termín. Samozřejmě to napětí je, přes rok na to člověk nemyslí, protože myslí na svoji práci, ale letos to bylo hodně emotivní. Po obhájení jsem v práci otevřel lahev bublinek, protože ten tým si to zaslouží.“ A je to právě tým, který podle něj částečně tvoří tajemství úspěchu. „Důležité je každý člověk a aby to všechno do sebe zapadlo jako celek. Teprve potom kuchyně funguje,“ popisuje gastronomická celebrita.

V kuchařském odvětví podle něj platí, že namísto toho, aby kuchaři drželi při sobě, si hází klacky pod nohy. „Ve světě se michelinští kuchaři podporují navzájem, tady to vůbec není. Je to velká škoda, sám se snažím podporovat některé lidi, když dělají svou práci skvěle,“ říká. Pokora je pro kuchařské odvětví důležitá a proto se ji snaží předat i svým dětem.

Problém je současné gastronomie je také v tom, že mladí lidé dnes chodí na obor kuchař jen protože jim nezbývá žádný jiný, kam by mohli jít. „Podle toho to potom vypadá. Oni tu školu vyjdou, ale kuchařinu nemají rádi, nejraději by si představovali osmihodinové směny a pořádné peníze. O tom to ale není, gastronomie je velká dřina a řehole, člověk to musí mít rád. Musí k tomu přistupovat s úctou,“ míní ostravský rodák Radek Kašpárek. V jeho restauraci jsou nejprodávanějším pokrmem holubi a také husí játra. „Holub je jemné maso a když se prsa udělají dobře, je to máslíčko na jazyku. Doma ať si člověk vaří klasiku, ale do restaurace ať si zajde na gejzíry chuti,“ usmívá se kuchař. Vzorem těchto chutí je prý skandinávská kuchyně. „Nordická kuchyně má své kouzlo, hodně výrazné chutě, suroviny hodně fermentují, nebojí se používat octy. Má to šmrnc.“

Podle svých slov nikdy nebyl úplným zastáncem trendu bio produktů. „Ne všechno, co je bio, je kvalitní. Měl jsem možnost ochutnávat věci od farmářů a nebyl jsem spokojený. Já bych chtěl, aby česká gastronomie byla víc vyhlášená, aby se o ni lidé zajímali. Česká kuchyně se začíná měnit díky mladé generace kuchařů,“ věří v lepší budoucnost domácího gastra.

(autoři: Patrice Strouhalová, Antonín Havlík)